Nové pracovní příležitosti jsou cestou k rozvoji města

Od poloviny 80. let, kdy v Příbrami žilo přes 40.000 obyvatel, se jejich počet snížil na 31.000. Bývalí obyvatelé město opustili hlavně proto, že zde ztratili práci a novou, pro ně vhodnou a dobře placenou, v něm už nenašli. Ekonomická základna města byla rozvrácena. Největší podniky svou činnost ukončily, některé odešly jinam. To je neklamná známka úpadku, jakkoli se jej můžeme snažit maskovat zvelebováním veřejných prostranství, opravami fasád domů a některými službami. Je to dobré a potřebné, ale úpadek města to bohužel nezastaví. Ten stav trvá doposud a z města i dnes odcházejí především mladí, vzdělaní a ekonomicky aktivní občané. Průměrný věk obyvatel se i tím zvyšuje – a spolu se stárnutím obyvatel se zvyšují i náklady na sociální péči, které však nejsou kompenzovány výkonností místní ekonomiky. Každý z nás, kdo v tomto městě žijeme, se o tom denně může přesvědčovat.

Máme rádi toto město, jsme na ně hrdí a přejeme si jeho nový rozvoj, nikoli úpadek. Nechceme, aby se stalo skanzenem, ani pouhou noclehárnou. Chceme město opět vrátit k rozvoji, který by však měl být plynulý a bez negativních jevů. Klíčovou roli při tom musí sehrát nové ekonomické aktivity, které vytvoří atraktivní pracovní příležitosti pro většinu místních v nejrůznějších oborech a nejrůznější kvalifikace. Současné ekonomické trendy jsou příležitostí pro Příbram. Je ale třeba mnohé udělat – a zdaleka to nesouvisí jen s přilákáním solidních a silných investorů, ale také ve vzdělávání, jeho struktuře a nabídce a v neposlední řadě i v myšlení lidí.  Vnímáme tento úkol jako velikou výzvu a věříme, že město má stále ještě solidní potenciál k tomu, aby této výzvě dostálo.

V současnosti je v Příbrami kolem 3-4 % nezaměstnaných, což není nikterak vysoké číslo. Málo však vypovídá o možnostech uplatnění na trhu práce v samotném městě a jeho nejbližším okolí. Zde je situace podstatně horší, jak ostatně dobře místní vědí. Denně z města vyjíždí za prací do vzdálených lokalit více jak 25 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ti, kteří za prací vyjíždějí mimo město, především do Prahy, si tam také obstarávají řadu svých potřeb, které pak již mnohem méně využívají v Příbrami. Snižuje se koupěschopnost obyvatel, a na to doplácejí místní podnikatelé – živnostníci v obchodech, stravování a dalších službách. Město se stává noclehárnou, upadá i kulturní a společenský život. Přirozeně to vede i k vystěhovalectví a začarovaný kruh se tím uzavírá. Je třeba jej konečně rozetnout.

Vhodných pracovních příležitostí ve městě je opravdu relativně málo, omezuje je i problematická kvalifikační struktura místní pracovní síly. Město sice z větší části ztratilo svoji nedobrou pověst, která odrazovala seriózní a silné investory, ale ti si sem přesto nacházejí cestu jen výjimečně a sporadicky. Je žádoucí posílit atraktivitu města pro podnikatele a investory, aby jej nepovažovali za rizikovou a neperspektivní lokalitu.  Myslím, že vhodnou cestou k tomu může být i sázka na rozvoj cestovního ruchu, neboť turistický potenciál města a zejména jeho blízkého okolí je velmi nadprůměrný, a přitom prakticky zcela nevyužitý. Cestovní ruch by se mohl podílet až na 15 – 20 % zdejší ekonomiky, když dnes je jeho podíl zanedbatelný. Především však může odstartovat další podnikatelské aktivity.

V oblasti základní návštěvnické infrastruktury a služeb turismu nejsou kvalifikační nároky nijak přehnané a místní „volná“ pracovní síla jim může z větší části vyhovět. Pozitivní trend, který by zastavil úpadek města a nasměroval jej opět k rozvoji, by vytvořil dobré podmínky pro příchod skutečně zajímavých a perspektivních investorů a rozjezd dalších významných podnikatelských aktivit přímo ve městě nebo jeho blízkém okolí.