Příbram nesmí „politikařením“ promarnit příležitost k zahájení stavby Jihovýchodního obchvatu města.

Skutečným vítězem besedy s občany konané 31. 8. 2018 v jednací síni Městského zastupitelstva v Příbrami na téma obchvatu města, se stal ministr dopravy Dan Ťok. Navzdory skutečnosti, že byl „pouze“ součástí týmu předsedy vlády České republiky Andreje Babiše, kterého na jednání doprovodili rovněž generální ředitel ŘSD Jan Kroupa a starosta Příbrami Jindřich Vařeka. Přitom v diskusi s občany nad záměrem Ministerstva dopravy ČR o schválení pokračování přípravy pouze 2. části obchvatu (stavby „I/18 Příbram jihovýchodní obchvat – 2. část“ se začátkem u obce Bohutín a koncem u „Ornova mlýna“ v blízkosti obce Brod na silnici I/66), neměl příliš „politicky nabito“. V Příbrami totiž panuje jak mezi politiky, tak občany čtvrtí dotčených plánovanou stavbou (Brod, Žežice, Zdaboř, Nová Hospoda) dlouhodobě velký strach, že dokončení 2. části Jihovýchodní obchvatu, může také na dlouhou dobu znamenat konec stavebních prací.

Tento katastrofický scénář by mohl ve finále znamenat, že Město Příbram přijme svým „pasivním“ přístupem k nové variantě trasování obchvatu, od českého státu dobrovolně do ruky “Černého Petra” mnoha ekologických a dopravních problémů. A to na úkor zájmů svých obyvatel žijících jak v oblasti centra města v Milínské, Březnické, Plzeňské ulici a v ulici Československé armády v Příbrami IV, tak občanů žijících v dotčených rezidenčních částech města. Přestože starosta města Jindřich Vařeka a stejně jako zástupci osadních výborů Zdaboř (Tomáš Plechatý) Žežice (Jana Čechová) a Nová Hospoda (Karel Nekolný), na tuto skutečnost otevřeně upozorňovali, postavil ministr Dan Ťok všechny přítomné před jasný návrh. Nabídku ministerstva dopravy a ŘSD berte tak, jak je k dispozici, nebo přijměte variantu dlouhodobé inženýrské a stavební přípravy všech tří etap, která však bude samozřejmě znamenat další odložení realizace stavby. Takto jasně definovaný návrh doslova „zlomil“ odpor všech dosavadních odpůrců stavby navrhované formou dílčích realizací první, druhé a třetí etapy. Většina přítomných měla totiž stále v paměti dopravní problémy po propadu vozovky u knihovny na Březových Horách v roce 1986 a 1998, stejně jako oddálení zahájení stavby již schválené 1. etapy obchvatu v roce 2006. Aktivisté z Nové Hospody si tehdy pod záminkou lepšího technického a ekologického řešení stavby, prosadili v zastupitelstvu vedeném koalicí ČSSD a SNK- ED, neschválení klíčového dokumentu EIA, který znamenal další dvanáctileté zastavení projektu obchvatu.

Zároveň se ministr Dan Ťok velmi obratně vyhnul odpovědi na dotaz, jak bude řešen tíživý problém nákladní dopravy v průmyslové zóně a oblasti směrem k obci Podlesí. S tím, že řešení má ve svých rukách město Příbram vhodným dopravním značením. Ministerskou variantu „etapizace“ obchvatu následně v diskusi podpořili zástupci Březových Hor František Stoklasa a Jiří Schmidt, stejně jako bývalý starosta města Ivan Fuksa.

Také příbramská KDU- ČSL se přiklání k zahájení samostatné stavby 2. etapy Jihovýchodního obchvatu města. Se všemi politickými a technickými riziky, které takto projektovaná a realizovaná stavba politicky přináší. Vzpomínám, že bývalý ministr dopravy Vít Bárta po krátkém zapracování v úřadu zahájil pod záminkou boje proti „betonové lobby“ personální změny v příspěvkové organizaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Ve výměně vedení a regionálních ředitelů ŘSD šel dál, než byla dosavadní praxe po změně vlád. Došlo rozvázání pracovních poměrů s mnoha odborníky, kteří měli dlouhé roky na starosti investiční přípravu a realizaci staveb. Na jejich místo byli v souladu s politickými zájmy Věcí veřejných dosazeni nekompetentní lidé, kteří ve stavebním byznysu většinou nikdy předtím nepracovali. Klíčem k nominaci nebyla jejich odbornost a zkušenosti, ale výhradně jejich loajalita k nově nastavovanému systému. A výsledkem bylo, že pod Bártovým vedením se v resortu dopravy prakticky nerozběhla žádná velká infrastrukturní stavba. Včetně stavby příbramského obchvatu, jehož realizace byla navíc ze seznamu resortních priorit tímto ministrem vyřazena.

Zastupitelstvo města proto nesmí opakovat chybu, která se stala v roce 2006 v souvislosti s neschválením procesu EIA. To tehdy znamenalo zastavení výstavby obchvatu na dlouhých dvanáct let. Zvláště za situace, pokud vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení slíbila, že „na silnicích I. třídy postaví 130 kilometrů obchvatů, které odlehčí dopravně zatíženým městům a obcím. Nicméně ve výčtu vyjmenovaných obchvatů Slaného, Ostravy-Poruby, Hradce Králové, Otrokovic, Frýdku-Místku, Klatov, Jaroměře, Znojma, Břeclavi, Strakonic, Opavy a Karviné, město Příbram chybělo. Pokud tedy předseda české vlády Andrej Babiš a jeho ministr dopravy Dan Ťok dali našim občanům veřejný slib, že stavbě nic nebrání, nesmíme místním „politikařením“ promarnit příležitost, která se Příbrami po dlouhých letech nabízí.

Mgr. Josef Vacek