Předmluva ke knize o P. Josefu Hynkovi

Podobně jako pro celé bývalé Československo, znamenaly události komunistického převratu roku 1948 pro hornickou Příbram stejně dramatické a temné období jejích dějin. Byl to především nález ložisek uranové rudy objevených krátce po druhé světové válce a zároveň pověst Příbrami jako tradičně katolického města s významným vlivem mariánské poutní zbožnosti. Proto se špičky KSČ a komunisty ovládaného ministerstva vnitra zaměřily na Příbram, s cílem město postupně mocensky ovládnout.

Ve jménu tzv. „třídního boje“, tak příbramští komunisté ve faktické spolupráci se silovými složkami „Bezpečnosti“ zahájili útok proti všem demokraticky smýšlejícím občanům města. Z tohoto pohledu byl proto jakýkoliv odpor proti zločinnému režimu legitimní a je hoden úcty. Náhodou také není, že mezi prvními příbramskými občany, kteří se otevřeně postavili proti nastupující komunistické totalitě, byli katoličtí kněží a laici duchovně spojení se svatohorským poutním místem.  Vedle neohroženého kněze a svatohorského rektora a později také dvojnásobného vězně komunistické totality, redemptoristy P. Josefa Hynka CSsR, to byli mimo jiné aktivní členové Československé strany lidové bývalý voják Adolf Hercinger, dělník Josef Stočes, učitel Karel Šlapák, bývalá okresní lidovecká předsedkyně Marie Slaníčková nebo příbramský kaplan P. Vítězslav Koza. Krajské velitelství Státní bezpečnosti v Praze proto v přísném utajení zahájilo v průběhu roku 1949 ve spolupráci se zpravodajskou částí  útvaru SNB Jeřáb, speciálně určeného k ostraze jáchymovských a příbramských uranových dolů, dvě zpravodajské akce, pod názvem „Ilegální organizace Příbram“ a „Josef Fus“. Jejich konečným cílem měl být tvrdý úder představitelům místního římskokatolického kléru a aktivním katolickým laikům. V první polovině roku 1950 dotáhly orgány Státní bezpečnosti svoje záměry do tragického konce. Nejprve byl unesen, tajně vězněn a později v tzv. procesu „Pácha a spol.“, na dvanáct let do vězení odsouzen svatohorský rektor P. Josef Hynek CSsR. Další soud s patnácti členy údajné“ Ilegální organizace v Příbrami“, vedené bývalým legionářem a prvorepublikovým důstojníkem Adolfem Hercingerem proběhl v srpnu 1950. Vyneseny byly nebývale tvrdé rozsudky na více než dvacet let vězení, v některých případech až na doživotí. Příbramská veřejnost byla tímto doposud nevídaným a bezprecedentním útokem na kněze a katolické laiky šokována a zastrašena. A to ještě nikdo netušil, že další neméně tvrdý útok bude veden proti místním lidovcům o dalších sedm let později. Proto je třeba si s úctou připomínat, že obětí komunistického zla nebyli žádní anonymní lidé, ale konkrétní příbramští občané, kteří měli své rodiny, životy a tužby, ale proti nastupujícímu zlu se přesto dokázali postavit.

 A právě toto tragické období nastupující totality přineslo do příbramských dějin nevídaný příběh statečnosti a odvahy svatohorského rektora P. Josefa Hynka a jeho klášterních konzultorů (poradců) P. Františka Líkaře, P. Rudolfa Chytila, P. Emanuela Oktábce a P. Jana Kučery. Po vzájemné dohodě v rámci tzv. konzulty, ukryli na různých místech v areálu Svaté Hory koncem roku 1949 a počátkem roku 1950, doslova na poslední chvíli řádové a farní cennosti. Vedle historické sošky Panny Marie Svatohorské se zlatými korunkami, cennými liturgickými předměty a zlatého pláště P. Marie- tzv. pancíře, ukryli i finanční hotovost. Nezapomněli na zlaté a stříbrné mince darované v minulosti poutníky a jinými dárci na dokončení soch na oltáři českých patronů. Uvedené cennosti tak nebyly po záboru Svaté Hory v dubnu 1950, zasahujícími příslušníky Státní bezpečnosti, SNB a Lidových milicí nalezeny. Více než deset let bylo toto velké redemptoristické a také příbramské tajemství zachováno. Když jsem se o třicet pět let později někdy kolem roku 1985, začal osobně o tento velký a dobově utajovaný příběh církevní a příbramské historie zajímat, najednou jsem objevil postavu statečného kněze Josefa Hynka. Přesto ještě trvalo další dvě desítky let, než se otevřely archivy ministerstva vnitra, které mne pomohly tento velký příběh cti, odvahy a také zrady, alespoň trochu poodhalit.

Je podivuhodné jak redemptorista a perzekuovaný katolický kněz P. Josef Hynek dokázal bez stýskání a uhýbání snášet trpkost a svého vězeňského údělu. Díky své duchovní formaci postavené na pevných řeholních základech a zároveň také na pevných rodinných kořenech, v této osudové životní partii prostě obstál.  Bývalého svatohorského rektora a redemptoristického řeholníka Josefa Hynka nezlomilo ani dvojnásobné vězení, po svém návratu na svobodu vždy znovu našel sílu žít svým kněžským a řádovým povoláním. Vydáním této vzpomínkové knihy se konečně po dlouhých letech svobody alespoň trochu splácí společenský a církevní dluh vůči této velké postavě moderních příbramských dějin.

Bohu díky.

Mgr. Josef Vacek,

starosta města Příbram v letech 1991- 2002