Nečekaná generační a profesní obměna zastupitelstva města Příbram

Ze stávajícího městského zastupitelstva v Příbrami odchází překvapivě také několik opravdu výrazných zastupitelských osobností: Ing. Václav Dvořák, Mgr. Alena Ženíšková, MUDr. Vladimír Danda, JUDr. Vladimír Kyselák, MUDr. Ivan Šedivý, MVDr. Josef Řihák, Ing. Pavel Pikrt, Ing. Petr Stříbrnský a Jitka Stefanidesová. Co odcházející zastupitel, to výrazná osobnost příbramského politického života. A nebude vůbec je lehké nahradit, jejich zasvěcené názory, stejně jako profesní praxe v různých oborech, může při klíčových rozhodováních nového zastupitelstva chybět. Po radních a členech zastupitelstva města se vyžadují výrazné odborné znalosti z rozhodujících právních, ekonomických  a technických oborů. A málokdy stačí povrchní znalost zákonných předpisů týkajících se chodu města Příbram a činnosti jeho městského úřadu.

Zastupitel rozhodující o investicích a majetku města musí ve své osobě spojit  vzdělaného ekonoma, stavaře, dopravního experta, ekologa, sociálního pracovníka, zdravotníka, školského experta a samozřejmě také právníka. Někteří začínající komunální politici se mnohdy naivně domnívají, že tuto „nelehkou problematiku“ obsáhne odborný aparát radnice. Pokud v některých případech „pominu“ hloubku odbornosti jeho zástupců, tak finální politická  a právní odpovědnost jde vždy za zvoleným zastupitelem. S humorem vždy říkám, že budoucí komunální politici by vedle zákona o obcích a veřejných zakázkách, měli také znát zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o výkonu vazby, návštěvní řádech a pravidla pro doručování balíčků. Do budoucna se jim mohou tyto znalosti určitě hodit.

Zvolení radní a zastupitelé totiž musí ze svojí pozice přijímat některá zásadní rozhodnutí. A v tom bývá největší potíž při výkonu volených politických funkcí. Vývoj posledních let ukazuje, že významná množina přijatých rozhodnutí městských a obecních politiků bývá státními zástupci posuzována jako nesprávná a v některých případech dokonce jako  kriminální. Státní zástupci na to však většinou přijdou, ke škodě příbramských a jiných politiků, pozdě. Způsob jak měli radní a zastupitelé rozhodovat správně, se tak většinou dozví až při seznámení obviněného (tedy sebe) s trestním spisem. Tam je vždy rozebráno proč udělali špatné rozhodnutí, zda jsou korupčníky, zneužili svou pravomoc nebo jen špatně spravovali svěřený majetek. Trestní spis také zpravidla obsahuje znalecký posudek, ve kterém se složitě objasňuje role starosty, zástupce starosty, radních a zastupitelů při špatném rozhodování a návod jak to měli dělat správně. Někteří zkušenější místní politici se proto domnívají, že pokud si nechají svoje rozhodnutí posoudit zkušeným advokátem, budou před zákonem ochráněni.  Není to úplně pravda, následně jsou naopak zase trestně stíháni proto, že se za městské finance radili s advokátem.

V nejhorší pozici jsou však zastupitelé, kteří, chtějí ve svých městech něco vybudovat. Zpravidla přitom musí nejdříve překonat rady zkušených „znalců zákulisí“, kteří radí nedělat nic. V této pozici může zkušený politik vydržet tři až čtyři roky, ale potom logicky končí. Odvážnější zastupitelé však na takové rady většinou nepřistoupí. Následně proto musí řešit situaci, že jejich podřízení úředníci soutěží třikrát až čtyřikrát v rozporu se zákonem a výběrové řízení se proto musí zrušit. To už je nebezpečné, protože takový postup už stojí město Příbram nějaké peníze a zvolené osoby mohou teoreticky špatně spravovat cizí majetek. V mnohem horší pozici se však ocitnou, pokud se nakonec podaří výběrové řízení zorganizovat. Je pravidlem, že potom ze tří účastníků řízení vyjde jeden vítěz a dva oznamovatelé trestné činnosti. Státní zástupci potom zjistí, že příbramští nebo jiní zastupitelé vybrali buď nejméně kvalitního, nebo naopak nejdražšího dodavatele.  Skutečným průšvihem je však situace, pokud se jedná o zakázku s evropskou dotací. Potom vedle zájmů Příbrami poškozují odpovědní funkcionáři také zájmy Evropské unie. A to je zlé. Jediné, co potom může radního zachránit, že se pokusí hlasovat proti vítězi. Musí si však dát pozor, aby na podobný nápad nepřišli také další zastupitelé. V tom případě by mohlo dojít k porušování povinností při správě majetku města, protože „obstrukcí“ zmařili bohulibý záměr, který mohl být financován formou evropských dotací. 

Tento „humorný“ popis situací, do kterých se může starosta, radní a zastupitelé dostat, jsem zvolil z důvodu málo známých skutečností o nespravedlivých trestních stíháních mnoha městských a obecních zastupitelů. Nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman totiž zcela před nedávnem konstatoval, že počet stíhaných volených zástupců samospráv tvoří naprosto zanedbatelný podíl z jejich celkového počtu. Naopak Unie obhájců ČR se domnívá, že pouhé srovnání počtu všech zastupitelů s počty těch, kteří byli za svoji činnost stíháni není v pořádku. Je skutečností, že v minulých letech se téměř ztratila právní jistota zastupitelů, že nebudou trestně stíháni, pokud budou o záležitostech měst a obcí rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Začíná se nebezpečně zvyšovat počet situací, které musí radní a zastupitelé rozhodnout s rizikem možného trestního postihu (Praha, causa Opencard). Zvyšují se zásahy orgánu činných v trestním řízení do výkonu samostatné působnosti měst a obcí. Diskutuje se, kolik znaleckých nebo právních posudků musí zastupitelé před svým rozhodováním zadat, aby se vyhnuli riziku trestního stíhání (prodej restaurace v Jaroměři, prodej pivovaru Náchod).Státní zástupce v obou konkrétních případech odmítl právo zastupitelů obou měst rozhodnout o nižší ceně s přihlédnutím k odůvodněným zájmům Jaroměře a Náchoda. Doslova likvidační je pro městské i obecní samosprávy také složitost zákona o zadávání veřejných zakázek. V důsledku jeho složitosti dochází k plíživému přesouvání rozhodovacích pravomocí ze zastupitelů na soudní znalce, advokáty a jiné poradce.

Viditelným se stává rostoucí nesoulad odborné a laické veřejnosti s vnímáním samosprávy ze strany policie a státního zastupitelství. Trestní právo nesmí stát mimo společenské vztahy a hodnotový systém polistopadové společnosti. Přísnost, kterou policie a státní zastupitelství uplatňují při posuzování jednání radních a zastupitelů, není prozatím stejnou měrou aplikována při posuzování jejich činnosti v případě zastavení trestního řízení nebo zproštění obžaloby (causa příbramská radnice).

Je skutečností, že trestní právo se někdy od roku 2000, v éře ministra vnitra a později předsedy vlády Stanislava Grosse, stalo „legitimní“ součástí politického boje. Jak ve vysoké, tak krajské a komunální politice. Pod rouškou boje proti korupci došlo v mnoha případech k očerňování a politické likvidaci nepohodlných osob. A to samozřejmě za silné mediální podpory „spřátelených“ sdělovacích prostředků.

Mějme tyto negativní zkušenosti na paměti právě při výběru kandidátů do městského zastupitelstva 2018. Zkusme zvolit osobnosti a odborníky, schopné rozlišit skutečná politická právní a ekonomická rizika v rámci řízení města. Nikoliv kandidáty, kteří se s problematikou městské samosprávy profesně a občansky téměř nepotkali. Zvláště s ohledem na skutečnost, že ze stávajícího městského zastupitelstva dobrovolně odchází víc než jedna třetina odborně a politicky zdatných zastupitelů. Osobností, s kterými jsem měl sice často velmi ostré politické, názorové a osobní střety, na druhou stranu však politiků a političek, kteří chtěli Příbrami a jejím obyvatelům sloužit. Zvláště v době, kdy budou nové zastupitele čekat velmi ostré diskuse o smyslu plánované a kontroverzní přestavby plaveckého bazénu. Projektu, který může z mého pohledu zastavit rozvoj Příbrami na nejméně dvě desítky let.

Mgr. Josef Vacek