Přijde Příbram o svoji originální expozici? - pokračování druhé

​Ředitel Galerie Františka Drtikola v Příbrami Bc. Jan Freiberg zřejmě 19.10. 2020 netušil jakou lavinu nespokojenosti spustí v souvislosti s nenápadnou facebookovou informací, že architekti František Kosař a Michaela Kosařová připravují pro stálou expozici z díla Františka Drtikola nové architektonické řešení a taktéž novou barevnost stěn.

Navíc doprovodná fotografie galerijního pracovníka Karla Sixla, provádějícího konkrétní barevné úpravy výstavních panelů, nevěstila ve vztahu ke stávající zavedené expozici nic „dobrého“.

V reakci na tyto znepokojivé signály jsem proto oslovil jednak starostu města Mgr. Jana Konvalinku s prosbou o zastavení těchto prací. A zároveň jsem se také prostřednictvím článku publikovaném 24.11.2020 na webovém portálu pribramsko.eu pod názvem „Přijde Příbram o svoji originální expozici?“, pokusil mobilizovat příbramskou kulturní veřejnost. Následná veřejná diskuse a také silné a emotivní reakce některých významných osobností nakonec přispěly k tomu, že se problému začali v rámci jednání rady města a následně také zastupitelstva města, věnovat i příbramští politici.

Bohužel ani poslední únorové jednání příbramského zastupitelstva 15.2.2021 však nepřineslo zásadní odpověď na otázku, jakým směrem se bude další osud stálé expozice z díla Františka Drtikola, umístěné v galerii v Zámečku Ernestinum v Příbrami ubírat.

Podle vyjádření místostarostky Mgr. Zorky Brožíkové na jednání zastupitelstva získala Galerie Františka Drtikola část dokumentace týkající se smluvních vztahů mezi Uměleckoprůmyslovým muzeem Praha a městem Příbram. Konkrétně se jednalo se o dokumenty související se vznikem stálé expozice z díla fotografa Františka Drtikola, které byly vyhledány v archivu města Příbram. Podle právního názoru ředitele Bc. Jana Freiberga a místostarostky Mgr. Zorky Brožíkové, následně akceptovaném i radou města, však z textu smlouvy z 26.10.1999 nevyplývá žádný údajný závazek města Příbram. Konkrétně skutečnost, že by město Příbram a jím zřízená příspěvková organizace Galerie Františka Drtikola, nemohli do stávající expozice bez souhlasu odpovědných pracovníků UPM Praha zasahovat. A také bez jejich souhlasu provádět jiné nekvalifikované zásahy do této expozice. Svůj postoj mimo jiné podpořili i „svérázným“ výkladem dopisu ředitelky PhDr. Heleny Koenigsmarkové z 14. 12. 2020 zaslaném řediteli galerie Bc. Janu Freibergovi. V něm ředitelka UPM údajně nabízí spolupráci při jednání o proměně stálé expozice a také kurátorskou spolupráci s Galerií Františka Drtikola. Tuto nabídku ředitel galerie Bc. Jan Freiberg podle svých slov uvítal, přestože na přípravě proměny stálé expozice chce spolupracovat rovněž s dalšími subjekty. Zejména majiteli privátních a galerijních sbírek z díla Františka Drtikola.

Podle mého názoru však vyjádření UPM v Praze ze dne 14. 12. 2020 pod značkou UPM/1156/2020, které za ředitelku PhDr. Helenu Koenigsmarkovou podepsal její zástupce a ředitel sbírek a výzkumu PhDr. Radim Vondráček, tak široký výklad neumožňuje. Ten naopak, upozorňuje na podepsané smluvní závazky vyplývající ze smlouvy o vzájemné spolupráci. V této souvislosti také připomněl přátelskou atmosféru doprovázející realizaci tohoto nevšedního uměleckého projektu. Na chvíle, kdy nebylo nutné vše řešit a svazovat smluvními závazky (i když i ty byly řádně podepsány). Zároveň však připomněl, že existovaly i nepsané dohody, které byly celých dvacet let oboustranně dodržovány. A zrušení konceptu ucelené stálé expozice díla Františka Drtikola, ke kterému už možná částečně došlo, by podle jeho názoru bylo krokem zpět.

Aktuálně proti sobě tedy stojí dva právní názory a jejich výklad z hlediska podmínek autorského zákona a autorského práva. Na jedné straně město Příbram a jeho představitelé (Mgr. Zorka Brožíková, Bc. Jan Freiberg), kteří tvrdí, že z historické smlouvy podepsané 26.10.1999 nevyplývá pro město Příbram a jeho galerii žádný právní závazek. A na druhé straně kurátor Jan Mlčoch jako fyzická osoba, která galerijní expozici vytvořila. K autorským právům tohoto kunsthistorika přísluší jak práva majetková, tak práva osobnostní. A pouze jeho osoba má výlučnou možnost rozhodnout o dalších aspektech využívání vzniklého díla.

Podle vyjádření ředitele Galerie Františka Drtikola Bc. Jana Freiberga, měla být v uplynulých týdnech a měsících údajně vedena dílčí jednání v této věci. Kurátor Jan Mlčoch však tyto informace rozporuje, podobně jako svoji ochotu spolupracovat na tvorbě nové expozice z díla Františka Drtikola. Je však skutečností, že minimálně od října 2020 žádné jednání o budoucnosti expozice ve formátu Město Příbram a Uměleckoprůmyslové muzeum Praha neproběhlo. Vyjma jediného oficiálního dopisu UPM v Praze ze dne 14. 12. 2020, který v zastoupení ředitelky PhDr. Helena Koenigsmarkové, podepsal její zástupce a ředitel sbírek a výzkumu PhDr. Radim Vondráček.

Na jednání zastupitelstva města 15.2.2021 ředitel galerie Bc. Jan Freiberg oznámil, že po ukončení nouzového stavu dojde ke společné schůzce zástupců města Příbram s odpovědnými zástupci Uměleckoprůmyslového muzea. Tam se teprve ukáže, zda nějaká nová forma spolupráce obou stran na budoucí prezentaci díla Františka Drtikola, bude vůbec možná. Zda existuje potenciál, a především vůle kunsthistorika Jana Mlčocha navázat na dlouholetou kvalitní spolupráci a dále ji společně rozvíjet. Při záměru proměny stálé expozice Františka Drtikola, bude jeho stanovisko rozhodující.  Je totiž skutečností, že Galerie Františka Drtikola a její pracovníci nemohou nadále do stávající expozice bez souhlasu odpovědných pracovníků UPM Praha zasahovat. A bez jejich souhlasu také provádět jakékoliv jiné nekvalifikované zásahy. Pokud by se tomu tak stalo, dostalo by se město Příbram do podobné pozice jako města Slavkov u Brna. Jeho radní totiž v roce 2016 porušili práva autorů libreta „napoleonské výstavy“ na místním zámku. A následný spor o „napoleonskou expozici“ na zámku ve Slavkově u Brna se posléze dostal až před brněnský krajský soud. Autoři libreta výstavy s názvem „Napolenská expozice v zámku Slavkov u Brna – Austerlitz“ zažalovali město Slavkov za porušování autorských práv a plagiátorství. A ve svém sporu byli nakonec Jakub Samek a Vladimír Kočan úspěšní. Město Slavkov muselo totiž každému z nich následně zaplatit odškodné 50 tisíc korun a uveřejnit omluvu v místním zpravodaji.

Mgr. Josef Vacek